Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Exprese ornamentů a celoživotní reprodukční úspěch samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica)
Wnuková, Lucie ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňová, Alena (oponent)
Během života jedince dochází v jeho organismu ke změnám, které vedou ke zhoršení fenotypu, přežívání a reprodukce. Fenotypové znaky často zvyšují svou expresi s věkem jedince. Vysoká míra exprese fenotypových znaků v mladém věku může vést ke snížené pravděpodobnosti přežití do další sezóny, a tím může ovlivnit reprodukční úspěch jedince, proto se organismy potýkají s trade-off, kdy se rozhodují mezi alokací omezených zdrojů buď do reprodukce v podobě exprese extravagantních pohlavních ornamentů nebo do délky života. Pokud ornament funguje jako handicap bude jeho přehnaná velikost snižovat životaschopnost nekvalitních jedinců, čímž se ornament stává prediktorem kvality jeho nositele, a jeho velikost ukazuje na schopnost přežití do další sezóny. Pokud ornamenty či délka života způsobují rozdíly v reprodukčním úspěchu, jsou pod tlakem pohlavního výběru. Variabilitu v reprodukčním úspěchu, hlavně u monogamních druhů, může zvyšovat také alternativní reprodukční strategie, kterou je účast v mimopárových kopulacích. Tato strategie může zvyšovat příležitost k selekci daného znaku, který hraje roli při výběru mimopárového partnera. V této práci jsem testovala, jak se mění délka nejkrajnějších rýdovacích per a zbarvení břicha v průběhu života samců sociálně monogamní vlaštovky obecné (Hirundo rustica). Dále...
Exprese ornamentů a celoživotní reprodukční úspěch samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica)
Wnuková, Lucie ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňová, Alena (oponent)
Během života jedince dochází v jeho organismu ke změnám, které vedou ke zhoršení fenotypu, přežívání a reprodukce. Fenotypové znaky často zvyšují svou expresi s věkem jedince. Vysoká míra exprese fenotypových znaků v mladém věku může vést ke snížené pravděpodobnosti přežití do další sezóny, a tím může ovlivnit reprodukční úspěch jedince, proto se organismy potýkají s trade-off, kdy se rozhodují mezi alokací omezených zdrojů buď do reprodukce v podobě exprese extravagantních pohlavních ornamentů nebo do délky života. Pokud ornament funguje jako handicap bude jeho přehnaná velikost snižovat životaschopnost nekvalitních jedinců, čímž se ornament stává prediktorem kvality jeho nositele, a jeho velikost ukazuje na schopnost přežití do další sezóny. Pokud ornamenty či délka života způsobují rozdíly v reprodukčním úspěchu, jsou pod tlakem pohlavního výběru. Variabilitu v reprodukčním úspěchu, hlavně u monogamních druhů, může zvyšovat také alternativní reprodukční strategie, kterou je účast v mimopárových kopulacích. Tato strategie může zvyšovat příležitost k selekci daného znaku, který hraje roli při výběru mimopárového partnera. V této práci jsem testovala, jak se mění délka nejkrajnějších rýdovacích per a zbarvení břicha v průběhu života samců sociálně monogamní vlaštovky obecné (Hirundo rustica). Dále...
Druhotné pohlavní ornamenty a ektoparazité vlaštovky obecné (Hirundo rustica)
Wichová, Eliška ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Je známo, že parazité mohou být významnými evolučními činiteli hrajícími důležitou roli při pohlavním výběru. Samice se v procesu volby partnera orientují pomocí druhotných pohlavních znaků, které pravdivě vypovídají o zdravotním stavu samců. Samice tak mohou získat výhodu díky volbě partnera s nejvýraznějšími pohlavními znaky, které odráží stupeň zatížení parazity. Modelovým druhem pro studium pohlavního výběru je vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Překvapivým faktem je, že neexistují novější práce zaměřené na vztah mezi množstvím ektoparazitů a ornamentací u vlaštovky obecné. Výsledky této práce založené na analýze ektoparazitů u 204 jedinců ukazují, že množství péřových roztočů pozitivně koreluje s délkou rýdovacích per, a zároveň hustota děr v opeření způsobených všenkami negativně koreluje se sytostí hrdla. Nebyl nalezen vztah mezi množstvím ektoparazitů a plochou bílých skvrn na ocase. Zároveň nebyl pozorován vliv ektoparazitů na přežití jedinců do další sezony či časnost hnízdění. Byl však pozorován pozitivní vztah mezi počtem mláďat v hnízdě a sezónní změnou v zatížení péřovými roztoči dospělců. Toto zjištění by mohlo vypovídat o existenci trade-off mezi investicí do počtu mláďat a investicí do obrany vůči ektoparazitům. Stupeň zatížení péřovými roztoči pozitivně koreloval s poměrem...
Ptačí malárie vlaštovky obecné
Krausová, Simona ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Ptáci migrující na dlouhé vzdálenosti se mohou setkat se širokým spektrem parazitů. V rámci jednoho druhu různé populace často využívají různé migrační trasy a mohou i zimovat na odlišných lokalitách. Lze předpokládat, že jedinci využívající různé migrační cesty by měli být nakaženi odlišnými parazity. Pro studium vztahu migrace a distribuce parazitů jsme zvolili kosmopolitně rozšířenou vlaštovku obecnou (Hirundo rustica) a ptačí malárie. Vlaštovky migrují na dlouhé vzdálenosti různými migračními směry a některé populace u nich nemigrují vůbec, jsou residentní. Vlaštovka je proto vhodným modelovým druhem pro zodpovězení otázek, zda jsou populace využívající různé migrační cesty nakaženy odlišnými parazity a zda je u populací migrujících na velkou vzdálenost větší diverzita parazitů než u populací residentních. Malarické linie rodu Plasmodium a Haemoproteus byly detekovány za pomoci nested PCR a sekvenování. Analýzováno bylo 1242 vzorků z 8 různých lokalit z USA, Evropy a Asie. Detekovali jsme 24 různých linií malárií. Z 16 linií patřících do rodu Plasmodium byly 4 linie nové a z 6 linií patřících do rodu Haemoproteus byly nové 3 linie. Prevalence byly nízké (většinou do 20 %) u všech populací. Residentní populace byly zcela bez nákaz. Vlaštovky z USA byly infikovány unikátními liniemi, které se...
Využití hematologie v zoologických studiích
Poplová, Jitka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Hematologické metody jsou rozšířenou součástí zoologického výzkumu. Bohužel, mnohé, především ekologicky zaměřené studie, trpí určitými metodologickými nedostatky a nepřesnou interpretací výsledků. To se týká především metod vyšetření buněčných krevních elementů. V této práci jsem se proto rozhodla shrnout základní hematologické metody použitelné v zoologické praxi, popsat jejich postupy, výhody i možná úskalí. Zároveň jsem se pokusila upozornit na možnosti aplikace některých méně rozšířených hematologických metod s potenciálně významnou interpretační hodnotou. V praktické části práce jsem ukázala, že vyšetření diferenciálního počtu imaturních erytrocytů může u ptáků sloužit jako pomocný znak indikující zdravotní stav jedince.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.